Aktuálně od vody

Na této stránce můžete sledovat některé naše vycházky a úlovky. Celou fotogalerii našich úlovků naleznete zde >>>.

nejnovější novější

5/29

starší nejstarší

Candáti na Ebru 2023 #5 14.03.2023, David Havlíček

Opět jsme to dokázali a vstali jsme! Ovšem zbytečně. S tím, jak se postupně utišil vítr, klesly i teploty a aktivita ryb. Na druhou stranu si můžeme již druhé ráno v lodi zabruslit. Je totiž komplet pokryta ledem ???? Na lovných místech jsme sice včas, ale nenese to žádné ovoce. Pardon, ryby ????Za rozbřesku lupnu jednoho já, pak Ondra a pak už je úplně mrtvo. Opět se tedy věnujeme natáčení a vidíme další dechberoucí hejna candátů, kteří dokonale ignorují vše, co jim nabízíme. Na odpolední lov se tedy jdeme řádně prospat. Ani nenařizuji budík, protože jsem přesvědčen, že se vzbudíme včas. Ouha! Když otevřu oči, je téměř šest večer. V apartmánu zavládne menší panika, že jsme zaspali a i přes solidní spěch, jsme na vodě až se soumrakem. Do tmy se takřka nic neděje a pak začne koncert. Během hodiny dá Ondra pět kousků, já kontruji také pěti a Honza čtyřmi. Jedna z ryb je navíc z kategorie těch lepších. Ondrův předposlední má přes 76 cm. Já chci zaokrouhlit na 77 cm, ale Ondra sveřepě tvrdí 76,5 cm. Tak si vyberte ????. Se zavíračkou balíme a den opět hodnotíme jako vydařený. Dali jsme nakonec celkem 16 céček a k tomu spoustu krásných podvodních záběrů. Sice bychom více ocenili, kdyby to bralo průběžně celý den a ne až poslední dvě hodiny, ale radujeme se z toho, co máme! Večer ještě polemizujeme, co je příčinou slabého braní ráno a přes den, ale oříšek se rozlousknout nedaří. Spát jdeme s nadějí, že zítřek bude zase „v topu“! ????

David a Ondra z www.nastrahy.cz

Candáti na Ebru 2023 #4 13.03.2023, David Havlíček

Klaplo to. Vstali jsme a jsme na lodi ještě za tmy. To bude ono! Aktivita je za tmy překvapivě slabší, než bych čekal. První záběry přichází až za rozbřesku. Poměrně rychle chytí kluci celkem šest kousků, já jednoho. Jsem až třetí v pořadí, a tak toho na mě holt tolik nezbyde :-D Chytáme vertikál s kickery a sledujeme na obrazovce naše tři tečky (nástrahy) a ryby (candáty), jak se za nimi zvedají. Teď se jedna zastavila u mě. Obkrouží nástrahu, mohutní a pak reálně vidíme, jak klapne hubou a já cítím v prutu mohutný kopanec. Ještě, než stihnu zaseknout, proběhne mi hlavou: sumec! A velký!!! Po záseku se to potvrdí. Na echolotu navíc vidím dokonale jeho siluetu. A pak to přichází. Sumčí déjà vu. V první fázi si rybu „otestuju“. Hned je mi jasné, že je to opět hodně 2+. Vůbec totiž nejde přizvednout. V druhé fázi se musíme proplést mezi stromy na hloubku. Zabral totiž v téměř stejném místě, jako ten Ondrův včerejší. Jen s tím rozdílem, že to bylo proti tomuhle pouhé „mimino“. Manévr mezi stromy se kupodivu daří. Nyní si sumec v klidu jede po dně, občas se o metr přizvedne, a zase se vrátí. Nyní je času až až. Po poněkud rozporuplných pocitech u giganta z loňska, mu ale víc nakládám. Měl bych tam mít silnější fluoš a chci zdolávání trochu urychlit, abych nevytáhl totálně vyčerpanou rybu. Na druhou stranu jsem opatrný, protože bych ho alespoň rád viděl. Zatím to jde dobře, i když!? Sumec po deseti minutách ožije, jak kdyby někdo zničeho nic přiložil pod kotel. Poměrně svižně se rozjede proti proudu. Snažím se ho korigovat a otočit loď proti proudu, abychom ho následovali a byli nad ním. Vše drží, naděje neumírá… Bzzzzz a najednou šňůra povolí. Smutně jí stočím a zjišťuji, že praskl fluorocarbon ve spoji se šňůrou. Přemýšlím, zda mám být smutný, nebo veselý. Na jednu stranu mohu být spokojen, že netrápím velkou rybou dlouhým soubojem s neúměrně slabým vybavením, na druhou stranu je tu ego a chuť lovce svou kořist zdolat. Mimochodem, tyto pocity mám do dnes. Nedá se nic dělat. Čas vrátit nejde a je to tak, jak to je. Jediné, co mě 100 % hřeje u srdce je pocit, že záběr i souboj je natočen jak na echolotu, tak na další dvě kamery a divák si to jednou fakt užije ???? Dlužno dodat, že návazec byl staršího data, a i když byl silnější, chyba byla na mé straně. Zbytek dne je mimořádně slabý. Plonkový čas využíváme k natáčení podvodních záběrů candátů, jak jen sledují nástrahy, sumců ležících ve stromech apod. Pokud se nepletu, daří se nám i natočit útok candáta na nástrahu. Podvečer je klid až do čtvrt na devět, kdy už je černočerná tma. Slabá aktivita je náhle přerušena dvěma rychlými candáty Ondry, následným prvním dablem (dva candáti současně) Ondry a Honzy. Pak Honza přidává krasavce „ouvr“ (přes 70), několik céček Ondra a i já se dočkám. Vše bere převážně na Kickery v barvě Signal Yellow. Ta doposud funguje až neuvěřitelně dobře a Ondra o ní začíná mluvit jako o „nočním běsu“. Tak uvidíme, kolik jich rozběsní zítra!

David a Ondra z www.nastrahy.cz

Candáti na Ebru 2023 #3 12.03.2023, David Havlíček

5:30 zvoní budík a my? Vstali jsme! Třikrát sláva! To už ale nedá říci o včasném odjezdu. Uspokojení z překonání sama sebe nás zpomaluje a snídáme ve stylu králů. Alespoň co se rychlosti týká ???? Na vodě jsme tedy zase až za světla. První spuštění nástrah, první lákání. A hned je tu rána do Kickera a Ondrovo céčko. Sakra, měli jsme vstát dřív! Nedá se ale nic dělat a snažíme se „pracovat“ s tím co máme. Když po chvilce míjíme pod vodou stojící strom, dostává Ondra (ano, zase Ondra!) na pěti metrech mocný kopanec u dna. Po záseku ryba urputným tahem a kopanci do šňůry sděluje, že to nebude tak easy. Podle všeho to bude lepší sumec. Máme ale problém. Sumec se s Ondrou pere na mělčí vodě a směrem na hloubku jsou dva stromy, mezi kterými je asi 5-10 metrů volného prostoru. „Drž ho pod námi, já zkusím projet na hloubku mezi stromy“, drmolím s obavami na Ondru. „A jak asi, vždyť si dělá, co chce!?“, odvětí krátce Ondra. „Co tam máš za prut, šňůru a návazec?“, ptám se. „Ten Pelagic 30 – 80 g, na který si vloni vytáhl toho stokilového, dvacítku šňůru a pětapadesátku fluoš!“. „Tak co je cajk, to dáme!“. S trochou uklidnění, že vybavení dává slušnou šanci na zdolání, směřuji loď mezi stromy na hloubku. Sumec je poslušný a snahu zajet do větví neprojevuje. Na korytě je dvanáct metrů a čisto. Tady už je to jen otázkou času. Po cca 10 minutách přetahované ho v hloubce vidíme. Zpočátku jsem maličko optimističtější a hlásím, že bude atakovat dva metry. Následuje několik plácaček po hlavě a už je v lodi. Má necelých 170 cm. Ondra je nadšen. Vybavení koncipoval tak, aby měl na zdolání sumce šanci. A je to jeho osobák. Jen je vyděšen z focení. Představa, že je celý od slizu, ho děsí. Řeším to tak, že mu na kolena dám naši fotopodložku a sumce na něj položím. Pár rychlých fotek a fešáka pouštíme. Ondra si dává pauzu. Mě ryby jen vyjíždí za nástrahou. Jakmile ke dnu pustí Kickera Ondra, hned má další céčko. Maličko nervózním, když přidá i Honza ???? Nakonec se dočkám i já. Po změně barvy Kickera z oranžové na přírodní mi ve sloupci klepne pěkná ryba, která si zaslouží krátké přeměření. Má 72 cm. Dopoledne a přes oběd už je to tradičně extrémně slabé. Proto raději mizíme na oběd. Podvečer se opakuje stejný scénář. Ryby začnou kousat až v černočerné tmě, kdy jich během hodiny chytíme více než za celý den a já dokonce druhou rybu dne přes sedmdesát, konkrétně 74 cm. Den uzavíráme se skóre třináct candátů a jeden sumec. Plán na zítřek je jasný. Musíme vstát a nesnídat hodinu ???? Snad to klapne!

David a Ondra z www.nastrahy.cz

Candáti na Ebru 2023 #2 11.03.2023, David Havlíček

Se vstáváním to extra nepřeháníme. Vydatná snídaně a až za světla vylézáme z pokoje. Slibovaný vítr nám hned počechrá kadeře. Bude to hustý! Pod hrází, kam míříme, je maličko závětří a věříme, že se brzy i trochu oteplí. Ledové klima brzy „ohřeje naši duši“ první ryby. Honza krátce po zahájení lovu otevírá den pěkným candátem, já přidávám jednoho na vertikál a Ondra kontruje na véčko pěkným kopancem a rybou, která se brání o něco více. Po krátkém boji se objevuje pěkný candát 74 cm. Hlásí, že je spokojen a ihned dostává další pěkný kopanec. Opět lepší souboj, ale kopance a je to… menší sumec! A pak se v tom začneme plácat. Po slibném ránu ztrácí Honza jednoho candáta ve stromech a další záběry už nepřichází. Jen nekonečná série sledovaček nástrah. Zkoušíme změnu taktiky na mělčině, kde nám to vloni šlapalo, ale marně. Ani klep. Voda je tak čistá, že vidíme až na dno a není vidět ani „bakterie“. Kombinace chladné vody a její čistoty je nejspíše příčinou, že ryby na mělčinu (cca 3 m) nevyjely. Za dopoledne už se žádná ryba nepovede. Valíme tedy na pozdní oběd s tím, že v brzkém odpoledni se po spánku na místo vrátíme. Z krátkého spánku se stává pořádný tříhodinový šlofík a na vodu jedeme až krátce před šeřením. Zdá se ale, že ryby berou až podvečer, protože zažíváme docela rodeo. Ondra dává dalšího sumce cca 110 cm a kosíme jedno céčko za druhým. Berou jak z odhozu tak hlavně na vertikál. Tam se zdá být nejlepší volbou Kicker 12,5 a 15,5 cm ve výrazné barvě a nový smáček BigSnake. Za černočerné tmy dostávám na Kickera Fluo/green RH záběr ve sloupci. Hned tuším, že jde o lepší rybu a alarmuju kluky s podběrákem. Krátké máchnutí sítí a v lodi se kochám krásným céčkem 79 cm a zvedám si tak „Ebro osobák“. Jsem nadšen! Lov končíme se zavíračkou s 15 candáty a dvěma sumci. Ondra je se sedmi candáty a dvěma sumci králem dne. Jsme zmrzlí jak sobolí lejna, ale nadšení a těšíme se, že další den nebude tak foukat a ryby začnou brát ještě lépe. Rychlá večeře a plán na další den. Shodujeme se, že se asi vyplatí vstát ještě dříve a být na místě ještě za tmy. Budík tedy bude v 5:30. Jdeme spát. K usínání si pouštím film. Jsem ale tak vyfoukaný a vymrzlý, že nezvládám ani úvodní titulky a už jsem v limbu...

David a Ondra z www.nastrahy.cz

Candáti na Ebru 2023 #1 10.03.2023, David Havlíček

Po absolvování výletu za dravci na Ebro v roce 2022 jsme měli s Ondrou jasno. Jasno v tom, že tuhle destinaci zařadíme na každoroční "À la carte". Rozuměj tomu tak, že už budeme brát tenhle výlet jako samozřejmost ????. Standa s námi letos nemohl, a tak jsme do party přizvali Honzu, skvělého fotografa z východních Čech. Termín jsme ale museli trochu vykoumat. Před výstavou For Fishing, která se koná v únoru, jsme jet kvůli práci nechtěli a po ní však zase hrozilo riziko, že se budou ryby co nevidět třít. A toho se odmítáme účastnit. Nakonec jsme to riskli a vyrazili až na konci února, abychom se nakonec přesvědčili, jak byly naše z tření ryb obavy liché.

Balení je trochu hektické. Celý týden vybalujeme věci z For Fishingu, děláme inventury. Až v pátek naskočí cestovní horečka a narychlo balíme. Jako obvykle dost velkoryse ???? Odjíždíme v sobotu ráno a na Ebro přijíždíme nad ránem v neděli. Sice to původně vypadalo, že ani nedojedeme (došla takřka nafta a pumpa nikde), ale s trochou štěstí se to daří. Na místě je "opravdu" jak na jihu Evropy: fučí mimořádně silný vítr a je okolo nuly. Vskutku jižní počasí ???? . Ještě za tmy se setkáváme se správcem Luďkem z Ebro-Fishing a při kávě s likérem vyřizujeme formality. Já si dávám po dlouhé cestě dvě a v kombinaci s únavou se hned trochu motám ????. Přestávám i díky tomu vnímat nepřízeň počasí a tlačím na rychlou přebírku lodě a první lov. Po hodině kutilství se mi ji daří osadit našimi echoloty (máme jeden s live sondou a druhý „obyč“ pro orientaci na přídi lodi). Loď je sice slušným sonarem vybavena, ale my máme raději vlastní vybavení, které umíme dobře číst a používat. Ještě dopoledne tak plni očekávání vyrážíme na céčka do známých míst, kde jsme v roce 2022 poslední den nachytali 52 kousků. Na místě ale dostáváme několikanásobné zchlazení. Jednak je voda extrémně čistá, dost ledová (cca 7 °C) a fučí zde mrazivý vítr o rychlosti až 15 m/s. I přes to, že máme příďový elektromotor, nejsme se takřka schopni udržet na místě a pomalu se posouvat při vertikálu je v podstatě vyloučené. Ondrovi se i přes to daří poměrně rychle z odhozu „vydloubnout“ jednoho fešáka. Ačkoli nám to vlije energii do žil, musíme se vrátit. Po necelých třech hodinách souboje s vichrem máme vybitou baterii elektromotoru. Pevně doufáme, že se vítr k večeru uklidní a my jim to nandáme! V kempu seženeme druhou baterii, něco sníme a frčíme zpět na místo činu. Sice to není žádný „candátí mejdan“, ale dvě ryby na véčko dám. Vítr ani k večeru neslábne, a tak se jedeme trochu schovat. Přináší to úlevu našim tělům i duši – Ondra dává na odhoz nádhernou rybu necelých 70 cm. Za šera házíme ručník do ringu – na souboj s větrem nemají naše těla po 24hodinové cestě další sílu a loď se taky brání. Vracíme se tedy, abychom nabili baterky jak lodní, tak naše fyzické. Usínáme brzy, ovšem s obavami. Zítra má foukat stejně nebo víc. Tak uvidíme…

David a Ondra www.nastrahy.cz